Minule jsem hořekoval nad stavem zkoušení na naší fakultě a hleděl jsem vstříc světlejším časům, které však zažijí leda tak naše děti. Tentokrát mě napadlo téma veskrze aktuální – relativně nedávno proběhnuvší anketa, kde studenti hodnotili výuku a vyjadřovali se k obecným otázkám fungování fakulty.
„Plánuji větší využití hodnocení výuky studenty a zpětné vazby od absolventů,“ avizoval Jan Kuklík ještě jako kandidát na děkana v rozhovoru, který jsem s ním dělal pro server Česká pozice. Zdůraznil však, že je třeba zajistit větší účast studentů a především se zamyslet nad tím, k čemu mají výsledky sloužit.
Nenaplněná očekávání
První předpoklad se jednoznačně naplnil. Zřejmě pod vlivem proděkana Karla Berana byla loni na podzim provedena poprvé anketa v zásadě povinná, podmiňující včasný zápis předmětů. Hodnotily se oba předchozí semestry a účast byla velmi slušná – okolo šedesáti procent studentů „chtělo odpovídat“, což je skvělé. Více než třetina studentů se sice rozhodla pro cestu nejmenšího odporu, ale mnoho kolegů, včetně řady mých přátel, si s anketou opravdu dalo práci a poctivě ji vyplnilo, včetně slovních komentářů. Což vážně není práce na pár minut.
A pak už všichni jen napjatě čekali, kterak první povinná (a tím pádem i reprezentativní) anketa dopadne. Zvědaví jsme byli hlavně na slovní komentáře, byť měly být zveřejněny jen ty podepsané. Mimochodem celý koncept zveřejňování jen podepsaných komentářů poněkud podkopává koncept „anonymní“ ankety. Jen málokdo si totiž dovolí veřejně kritizovat lidi, kteří potenciálně mohou rozhodovat o jeho budoucnosti. Ale ani k tomu nedošlo, protože se – jak mnozí jistě vědí – vzbouřily dvě katedry.
Katedra trestního práva argumentovala větou hodnou tesání do kamene: „Student magisterského studia není a nemůže být s to objektivně hodnotit kvalitu výuky“, protože „v době docházky na přednášky či semináře je dosud laikem bez potřebných znalostí“. Kdo jiný ale má výuku hodnotit, když nikdo jiný než učitel a studenti v učebně není…? Nebo snad nemá být výuka hodnocena vůbec?
Možná důležitější úlohu však sehrála katedra pracovního práva, a pravděpodobně hlavně její tajemník Jakub Morávek, dříve pracovník Úřadu pro ochranu osobních údajů. Katedra si povšimla, že studentská anketa je zpracováním osobních údajů podle příslušného zákona a zveřejnění komentářů ke konkrétním osobám by tedy bylo protiprávní. Věc se údajně nyní řeší na univerzitní úrovni a dle dobře informovaných zdrojů by mohlo dojít až k plošnému zákazu zveřejňování slovních hodnocení. Ptám se: Cui bono? Má se opět uplatnit zásada, ať třebas zhyne svět, jen když zvítězí spravedlnost, nebo – jak dodává ústavní soudce Jan Musil ve svém disentu v kauze Melčák: „Nezvítězí snad v tomto případě spíše než spravedlnost – právníci?“
Hlavně rozpaky
Kdo bude profitovat z toho, že komentáře k výuce zůstanou skryty očím fakultní veřejnosti, když nikdo jiný by k nim stejně neměl přístup? Samozřejmě jen nudní a špatní učitelé, jejichž logickým cílem je nulová informovanost studentů o jednotlivých seminářích. Ideálním způsobem naplnění seminářů by asi byl tradiční systém kruhů… Ale ten už nějakou dobu patří minulosti a studenti mají právo zvolit si na vysoké škole svého vyučujícího. A k tomu by podle mě měli mít i dostatečné informace jednak o úrovni výuky, jednak o jejím stylu. Zatímco dnes jsou studenti odkázáni pouze na reference od kolegů nebo hodnocení a komentářů na „vakobobrech“, anketa by mohla být skvělým zdrojem poznání toho, na jaké předměty se zapsat, na jaké přednášky chodit apod.
Když proděkan Beran hovoří o tom, že by zveřejnění komentářů mohlo být „zraňující“ pro konkrétní vyučující, tak má před očima asi hlavně hrůzné komentáře typu, že „byla v učebně snad zapojena skrytá kamera“ nebo že „pan doktor je arogantní frajírek a velmi špatný učitel“. Ale přece ty podepsané komentáře budou asi hlavně pozitivní nebo se budou vztahovat ke stylu výuky („je to spíše přednáška než seminář“, „na konci se psal test, což nám vyučující na začátku semestru neřekla“).
K čemu ale tato litanie vede, je nasnadě. Pokud studenti nebudou vědět, že anketa k něčemu slouží i jim – tj. k jejich lepší informovanosti o kvalitě výuky na fakultě, bude jejich vůle trávit s anketou čas menší. Již nyní se trochu snížil počet vyplňujících, což však nechci ničemu přisuzovat, daleko spíše půjde o přirozenou věc. Pokud by ale počet hodnotících studentů klesl hodně pod polovinu, dostanou odpůrci pokroku a zpětné vazby do ruky další zbraň – nedostatečnou reprezentativnost. Jinými slovy, nezveřejňování slovních komentářů považuji za nesplněný závazek, který může anketě uškodit do budoucna. Toliko na okraj, já osobně bych byl pro odstranění kategorie podepsaných komentářů a zveřejňoval bych všechny s výjimkou těch vulgárních či nesouvisejících.
Jeden profesor naší fakulty s oblibou na konto neúspěšných studentů u zkoušek a klauzurních prací říká, že „vysoká škola není pro každého“. Neplatí ale to samé i pro učitele? Ti dobří přece nemají důvod bránit anketě, v níž se o sobě dočtou hezké věci. Zveřejňování slovních komentářů brání jen nepočetná skupina lidí, kteří se bojí jejich obsahu. A nějaký argument se najde vždy, což zvláště právníkům jistě není třeba zdůrazňovat.
