Snad kdykoliv jdu na právnické fakultě do menzy, objeví se v mém okolí nějaký Erasmák. Mluví sice cizím jazykem, ale jinak zpravidla příliš nevyčnívá z davu. Vystojí si frontu, vezme si tác a na něj položí příbor – stejně jako ostatní.
Klade si také při pohledu na vitrínu s vystavenými jídly pravděpodobně velmi podobné otázky jako my. Co je uvnitř toho řízku? Co je na těch bramborech? Které jídlo je pro vegetariány?
Ovšem na rozdíl od nás, kteří si mohou přečíst jídelní lístek a tyto informace snadno zjistit, se zahraniční student nedozví odpovědi do té doby, než pokrm opravdu ochutná. Takový cizinec si totiž může lístek číst, kolikrát chce, ale nemusí mu to být příliš platné. Pokud tedy nezahlédne nějaké slovo, které zná, jako steak nebo pivo (což moc často nezahlédne). Pokud už se také za svůj krátký pobyt v ČR nestihl naučit alespoň základní českou gastronomickou terminologii nebo nepožádá nějakého kamaráda o překlad.
Pokulhává-li však v českém jazyce, nezbývá mu, než na základě nějakého algoritmu odhadnout, z čeho se meníčka toho dne skládají. Vitrína s ukázkovými porcemi najednou nabývá na významu, ale bohužel nikdy plně nenahradí psaný lístek.
Ano, můžeme namítnout: Přijel k nám do Čech, tak ať se naučí česky! Ruku na srdce, až se vrátí do své rodné země, budou mu jiné znalosti, které zde při svém pobytu získal, mnohem užitečnější.
Také slyším, jak si někdo říká: Přijel k nám do Čech, tak ať ochutná, co a jak tu vaříme! To on zajisté ochutná, tomu se nevyhne. Ale každý, kdo má za něco platit, by přece rád věděl předem, co si přesně kupuje.
Přeložené jídelní lístky (alespoň) do anglického jazyka bohužel dosud nejsou na českých vysokých školách běžným standardem. Objevila jsem pouze bufet se zdravou výživou a pizzou na VŠE (budu ráda, když mi dáte vědět o dalších pokrokových vysokoškolských bufetech a menzách). Proč to však nezměnit?
Tato mezera v systému se dá dle mého názoru relativně snadno napravit. Koneckonců, sama jsem se o to pokusila. V době, kdy půjde tento text do tisku, by už měl první překlad viset na nástěnce v jídelně. Pevně věřím, že to zahraniční studenti ocení.
Tímto bych chtěla poděkovat panu šéfkuchaři a paní účetní Hamplové, kteří můj návrh přijali s nadšením a slíbili mi ho pomoct realizovat.
